Jaký je rozdíl mezi dysmuzií a dyspraxií? 

Dysmuzie znamená porucha hudebního vnímání, rytmu a tónů. Dyspraxie je motorická funkce, která postihuje jemnou motoriku, hrubou motoriku, grafomotoriku, artikulační orgány, prostorové a časové vnímání.

Jak poznám, že moje dítě tuto poruchu má?

U dyspraxie je snazší si toho všimnout, už vlastně od začátku, kdy se dítě začne samo pohybovat. Jeho pohyby jsou neobratné a nemotorné, nezvládá stolování a sebeobslužné činnosti (například zapínání knoflíků, oblékání, používání příborů), poté jízdu na kole, koloběžce a chůzi. Tyto jevy si bere s sebou do školy a jeho písmo je neúhledné a neobratné, to souvisí s posazením (hrubá motorika) a úchopem psacího náčiní (jemná motorika).

U dysmúzie je to obtížné, může se jednat o nerozvinutí hudebního vnímání a vnímání rytmu anebo dítě není prostě hudebně nadané. Tuto poruchu spíše odhalí odborník (učitel hudební výchovy, speciální pedagog).

Jaký počet žáků s těmito specifickými poruchami učení se v populaci vyskytuje?

To se nedá přesně říci, tyto poruchy většinou bývají součástí poruch učení, kterým se věnuje větší míra pozornosti (jako je dyslexie, dysgrafie či dysortografie). Konkrétně u dyspraxie se jedná často o záměnu, co se týče dysmuzie, tam se často řeší spíše to, že dítě není hudebně nadané. Já osobně jsem se setkala pouze s jedním dyspraktikem a jedním dysmuzikem a tito neměli tyto poruchy diagnostikované.

Jak můžeme vzdělávání žáku s těmito problémy usnadnit?

Pozorováním a včasnou diagnostikou, kdy poté nastoupí okamžitá reedukace a kompenzace. Důležitá je motivace, trénování pomocí her a zajímavých aktivit, a hlavně žáka do ničeho nenutit. Například u dysmuzie - rozpoznávání hlasů spolužáků, rozdíl mezi mužským a ženským hlasem, poslech hlasitých a tichých pasáží,…u dyspraxie například- jemná motorika (vytrhávání papíru, navlékání korálků), hrubá motorika (uvolňovací cviky), pravolevá a prostorová orientace (přesouvání nábytku, ukazování na obrázku), dělit úkoly na jednodušší podúkoly, apod.

Co mohou udělat rodiče?

Věnovat se svým dětem a snažit se rozvíjet hudební a pohybovou stránku. Netlačit do ničeho, ale vyvinout snahu. To, že dítě bude sedět doma a koukat do mobilu ničemu nepomůže. Zpívat si, vytleskávat, hrát pohybové hry, skákat panáka. Cokoliv, co známe.